Kapitola 6: Synchronní elektromotor třífázový
Konstrukce
Synchronní elektromotor se skládá ze statoru a rotoru.
Stator synchronního elektromotoru má stejnou konstrukci jako stator asynchronního motoru. Je tvořen elektrotechnickými plechy naskládanými na sebe do tvaru dutého válce. Po vnitřním obvodu jsou drážky. V drážkách je uloženo třífázové vinutí vzájemně posunuté o 120°. Začátky vinutí U1, V1, W1 a konce vinutí U2, V2, W2 jsou vyvedeny na svorkovnici.
Rotor je tvořen permanentním magnetem, nebo elektromagnetem připevněným na hřídeli elektromotoru. Elektromagnet se skládá ze svazku elektrotechnických plechů a vinutí napájeného přes sběrné kroužky stejnosměrným elektrickým proudem.
Princip činnosti
Po zapnutí elektromotoru se vytvoří ve statoru točivé magnetické pole. Póly rotoru jsou střídavě přitahovány protipóly a odpuzovány souhlasnými póly statoru. Rotor se vzhledem k této změně a své setrvačné hmotě sám neroztočí.
K roztočení rotoru je zapotřebí vnější síly F, která uvede rotor do otáčivého pohybu. Poté je rotor točivým magnetickým polem statoru „vtažen“ do synchronních otáček a pohybuje se dále synchronně (obr. 6.1).
Pozn.: vnější síla F, která při rozběhu elektromotoru uvede rotor do otáčivého pohybu je v technické praxi realizována pomocným rozběhovým systémem např. klecovým vinutím.
